Němci byli nepřátelé, zrada Čechů mě bolí víc, říká židovský emigrant Harry Pollak
Jeho rodinu vyvraždili nacisté, Češi jej přesto po válce obvinili z kolaborace. Po roce 1949 ilegálně přešel hranice a od té doby žije v zahraničí. Sedmaosmdesátiletý Harry Pollak přesto říká: "V životě jsem měl tolikrát takové štěstí, že jsem si ho snad ani nezasloužil."
I
Nebyla to pohádka
Osudy i úspěchy popisuje bez zbytečných emocí. „Není to pohádka,“ říká. I když tak jeho vyprávění působí.
V patnácti letech se Harry Pollak vyhnul téměř jisté smrti. Psal se rok 1938 a rodiče ho poslali studovat do Francie. Kdyby zůstal v Čechách, kvůli židovskému původu by zřejmě skončil jako matka, otec i další příbuzní. Holokaust z nich nepřežil nikdo.
Harry za války vstoupil do československé armády a se spojenci pomáhal osvobodit Evropu od Hitlerovy nadvlády.
Vzpomínka na utrpení rodiny přišla nečekaně na začátku šedesátých let. Pollak pomáhal řešit potíže německého průmyslového giganta Krupp, který byl za války motorem Hitlerovy výroby zbraní.
„Byl to zvláštní pocit, když má takový bezvýznamný Žid kolem stolu správní radu Kruppu a říká jí, co dělají špatně. Bylo to pro mě určité zadostiučinění,“ vypráví Pollak.
Emigrace a bída
Po válce ho čekaly další boje. Tentokrát s komunistickým režimem. Harry Pollak nedostal diplom za ukončená studia strojního inženýrství. Důvod? Údajné protirežimní smýšlení.
I proto se s manželkou Jarmilou rozhodl utéct za hranice. Jako uprchlíci zažili bídu, ve Velké Británii začínali od nuly. „Když mi žena vyprala spodní prádlo, musel jsem zůstat ten den v posteli, protože jsem neměl jiné. Tak jsme byli chudí,“ vzpomíná Pollak.
Nízký plat, malý pronajatý byt, příchod syna Reného. Takové byly první roky uprchlíka, který pracoval v oddělení vzduchotechniky společnosti Carrier, později se vypracoval v jednoho z šéfů v továrně na výrobu klimatizací.
IBM, Dunlop, Aston Martin…
Zlom v Pollackově životě nastal v šedesátých letech, kdy se stal poradcem velkých firem. Učil manažery, jak ušetřit a zvýšovat zisky.
„Pomáhal jsem ozdravit více než dvě desítky společností. Třeba IBM nebo Dunlop. Pomohly mi geny sedláka. To je pro mě jediný opravdový podnikatel. Nečelí jen nástrahám trhu, ale i přírody. Musí se umět přizpůsobit,“ vysvětluje Pollak. Zůstal skromný, peníze a drahé věci pro něj nejsou příliš důležité, tvrdí.
Proslavil se záchranou značky Aston Martin, ale krásná sportovní auta ho nelákala. Jezdil klidným citroenem. „Ale když jsem pracoval v Aston Martinu, raději jsem ho parkoval za továrnou,“ dodává s úsměvem.
Seznam děl a jejich stručný obsah
Pracovní zkušenosti
Pracovní High lights