Mayský kalendář a strom života
Připravujeme, Duševní rozvoj
0,0 Kč - ke stažení / 0,0 Kč - CD
Carl Johan Calleman
Dr. Calleman si poprvé zamiloval mayskou kulturu během své cesty po Střední Americe v roce 1979. Tehdy ho začal fascinovat dnes už známý mayský kalendář a začal zkoumat, proč mají určen konečný datum na 21. prosinec 2012. Dr. Calleman nevěří, že by se měl současný svět na tento datum schýlit ke konci. Naopak věří, že lidé dnes žijí ve velmi mimořádných, a o to víc naléhavých, podmínkách. Den 28. října 2011, který je označen v mayském kalendáři jako vrchol křivky evolučních tvůrčích cyklů, dr. Calleman uvádí jako den, kdy velkolepá vesmírná síla bude v souladu s lidstvem, které bude mít možnost dosáhnout svého nejvyššího potencionálu a seberealizovat se jako naprosto vědomá kosmická bytost, která bude moci ovlivnit svou budoucnost, ať k lepšímu nebo horšímu. Jeho snahou je přinést poselství naléhavé zprávy, která vypovídá o víře v lepší budoucnost a kterou můžeme tvořit my sami prostřednictvím našeho vědomého záměru, abychom mohli utvářet dobré základy pro tak všude vítaný celosvětový mír. Musíme to ale udělat s pochopením, a musíme to udělat brzy.
Názory a hodnocení posluchačůVložení komentáře
Pro zapojení do diskuse se musíte přihlásit.
Rozhovor se Zdeňkem Junákem
Co Vás přivedlo k herectví ?
Absolutní náhoda. Nikdy jsem nechtěl být hercem, spíše jsem chtěl být advokátem, protože můj románový hrdina byl vždy Phill Marlowe z detektivních románů R.Chandlera.
Proč zrovna divadlo v Brně – nelákala Vás někdy Praha?
Proč? Vystudoval jsem JAMU v Brně, navíc jsem od Uherského Hradiště, a taky – Brno je nádherné město s úžasným okolím a bezvadnými lidmi.
Navaši roli praporčíka Ambrože z Četnických humoreseknelze zapomenout- stojíte raději před kamerou nebo na jevišti?
Raději na jevišti.
V jakých rolích Vás můžeme nyní vidět?
Tak tedy můžete mě vidět v těchto rolích: Ubaldo – Tři v tom, Spettic – Charleyova teta, Dr. Palmíre Palmare – Sluha dvou pánů, dále mě můžete vidět ve Zkrocení zlé ženy, Don Diego – Cid, Ferraillon – Brouk v hlavě to jsou činohry. Pak jsou tu ještě muzikály: Alfréd Ďulínek - My fair lady (ze Zelňáku), Abram Beer – Koločova, Herodes – Jesus Christ Superstar, Otec – Kráska a zvíře a teď nově Ziegfelder – Funny Girl.
Dabing i herectví jsou obě náročná povolání,máte čas i na své koníčky?A co ve volném čase nejraději děláte?
Byla by chyba kdyby si člověk nenašel čas na svoje koníčky. Samozřejmě, že mým velkým koníčkem je divadlo, ale teď k němu přibyl obrovský koníček a to jsou moje 20-ti měsíční vnoučata – dvojčátka Sabinka a Sebastian. Pak je to členství v hudebním seskupením Vinařští romantici, kde hraji na kytaru a krákorám a ve volném čase, až když už nějaký mám, strašně rád lenoším, zajdu na dobré vínko, zapálím si dobrý doutníček, nebo jen tak čučím – jak se říká - ,,do blba“.
Co si myslíte o knize Harryho Pollaka Můj život?
Musím se Vám přiznat, že kdybych ji viděl ležet na knižním pultě, nekoupil bych si ji. Ale teď jsem strašně rád, že jsem ji měl možnost číst a vřele jidoporučuji všem. Hlavně těm, kteří si myslí, že vše je beznadějné a není jiné východisko než skočit po hlavě do Macochy. Úžasná kniha.
Co si myslíte o audio knihách?
Audio knihy jsou určitě fajn pro cestování, nezaberou moc místa, jsou lehčí, lépe skladnější než knihy klasické, ale byl bych nerad, kdyby audio knihy vytlačily klasické knihy z trhu a lidi – hlavně mladí – přestali číst. Čtením se totiž zdokonalujeme v gramatice, slovní zásobě.
Jaká je Vaše nejoblíbenější kniha a autor?
Moje nejoblíbenější kniha je bezesporu Fimfárum od Jana Wericha a samozřejmě R.Chandler a jeho detektivky.
Tož tak! Váš Zdeněk Junák
