Můj život

• Herec
• Narozen 06.12. 1951 v Uherském Hradišti
• Jeho otec byl potravinářský chemik a doufal, že syn po něm zdědí nadání na tento vědní obor. Zdeněk však již ve školních škamnách projevoval spíše talent bavit své okolí. Své drobné handicapy řešil právě humorem, s nadsázkou vzpomíná, jak se ho, coby neohrabaného chlapce, tělocvikář snažil zesměšnit. Snadno se tomu ubránil tím, že sám šaškoval, přeháněl problémy, zamotal se do kruhů, předstíral úraz. To byly jeho první herecké kreace. A odtud vedla cesta na JAMU. Od studia této brněnské umělecké školy zakotvil Zdeněk Junák v Brně. Pouze na rok si po absolutoriu odskočil do zlínského Divadla pracujících. Ale po vojně se vrátil zpět do Brna.
• Po ukončení svých studií na brněnské JAMU v roce 1974 hrál dva roky ve Zlíně, od roku 1975 do roku 1992 hrál ve Státním divadle v Brně, od roku 1992 člen Městského divadla v Brně.
• Televizním divákům je patrně nejvíce znám coby brněnský četník Ambrož z televizního seriálu Četnické humoreskynebo jako hlas tváře teleshoppingu Horsta Fuchse.
• Za roli Arama Beera v Koločavě byl nominován na Cenu Thálie

Role v městském divadle v Brno:

Doktor Palmiro Palmare – Sluha dvou pánů

Spettique– Charleyova teta

Makar Čudra– Cikáni jdou do nebe

Herodes – Jesus Christ Superstar

Spettique– Charleyova teta

Hlas soudce – Hello, Dolly!

Lejsal – Škola základ života (hudební komedie)

Augustin Ferraillon– Brouk v hlavě

Z rolí na repertoáru:

Z odehraných roli:

Rád vzpomína na: Čert (Zbojníci a žandáři), Valka (Mladé gardy), Buckingham (Mušketýři po třiceti letech), Jaromír (Zlatý jelen), Jarda (Holátka), Fešák (Dva šípy), Jeník (Fidlovačka), otec (Matka), Samek (Gazdina roba), Woody Richtarik (Divotvorný hrnec), Pruse (Věc Makropulos), Othello (Othello), Duval (Manon Lescaut), strýc Ben (Smrt obchodního cestujícího), Jack (Všechno je v zahradě), Bamumbollo (Monsieur Amédée), Stalin (Hra o lásce, smrti a věčnosti…), Martin (A babička slaví devětadevadesáté narozeniny),

Rozhovor s Harry Pollakem  „mužem, který zachránil značku Aston Martin“

       S Harry Pollakem jsme se potkali v dubnu v Praze po jeho přednášce na VŠE a položili mu několik otázek vztahující se k tématům jeho knihy. Jeho úvodní reakce nás mile překvapila.

„S Vašimi otázkami jste  částečně píchl do vosího hnízda. Přesto, že káži, že dobrou radu je nutno zabalit - což platí i o osobním mínění, zvláště když se liší od veřejnosti - aby se tím postižený necítil uražen, udávám Vám své výpovědi bez pokusu je nějak "zabalit" a jsem si vědom možných reakcí.

Zde tedy moje odpovědi na Vašich deset, ne vždy jednoduše odpověditelných otázek.“

I když je někdo na tomto světě nejlepší, neznamená to, že se umísti na prvním místě (viz Vaše kniha, kdy se Váš otec nestal králem lovu, i když trefil nejvíc zvěře). Změnil jste v průběhu let tento Váš názor nebo přišly další okolnosti, které pouze podpořili toto tvrzeni?

       Dnešní občan světa - a to nejen v naší západoevropské kultuře - je bombardován ohromujícím množstvím informací, na podkladě kterých vědomě nebo podvědomě si tvoří svoje mínění, kterým svým jednáním na globálním trhu vyjadřuje své priority. I kdyby neexistovalo skreslení mocnými politickými a ekonomickými mediálními magnáty, existuje pouze vyjímečně možnost nejlépe kvalifikovanému se oprávněně uplatnit (na příklad Havel v Čechách, Federer ve Švýcarsku nebo Bill Gates v USA). Vynikajícím lidem většinou schází také schopnost se prodat nebo nemají intensivní zájem být veřejně uznán, být nejlepší. Konečně, být uznán nejlepším znamená nejen publicitu, peníze a moc, ale také závist. (soucit je člověku darován, ale závist si musí zasloužit).

To jsou důvody proč se můj názor nezměnil a jsem přesvědčen, že v blízké budoucnosti se dále upevní v neprospěch v politice, kultuře  a v otázkách etiky.

Mohli jsme si pořídit co se nám nelíbilo, na to co se nám líbilo jsme neměli." V jakém okamžiku se toto u Vás změnilo?

     Tato otázka nepřichází v úvahu před tím než jsem v Anglii v

roce 1960 přesedlal za špatně tam honorovaného inženýrství na činnost poradenství. Od toho okamžiku jsme měli možnost šetřit a proto si postupně dovolit pořídit co se nám líbilo. Jelikož jsme i potom zůstali skromní v našich požadavcích, nebyl jsem nikdy nucen peněžně vykořisťovat možnost mých úspěchů. Na opak.

Technicky ředitel IBM Vám na dotaz k čemu potřebuje externí poradce odpověděl, že "IBM usiluje každý den, aby si svoje vedoucí místo a náskok nejen udržela, ale i zvyšovala." Na přednášce jste říkal, že je dnes těžké najit firmy, které by měly zájem o Value added analysis. Co považujete za hlavní důvod tohoto trendu?

      Za hlavní důvod tohoto trendu považuji lidský pud po pohodlí, který u jedinců i u národů vede k přirozenému podvratu následkem blahobytu.

 Co Vám přinášelo a přináší v životě největší radost?

     Já jsem člověk otevřený všem životním pokušením. Každá propásnutá příležitost se nikdy nevrátí! Moje zájmy jsou různorodé a jejich priorita se mění. Specificky mám radost z úspěchu mého podnikání, mám radost ze zážitku krásy v mém životě, mám radost - i když mé prodejní datum dávno propadlo - když mě ještě někdo potřebuje, mám radost z upřímného přátelství velkého počtu mých známých po celém světě. Mám radost z produktivní práce (i rukama), mám radost, že jsem na živu a mohu se o sebe postarat. To mi stačí.

Na kterou sanaci Vy nejraději vzpomínáte a proč?

     Měla by to být prakticky ta finančně a časově nejvýznamnější, jako ta, kterou jsem líčil v mé přednášce. Ale není tomu tak. Nejraději si vzpomínám na sanaci papírny ve Švýcarsku, která byla nejobtížnější a trvala celé 3 roky, než se dalo říci, že je dále životaschopná. Zvýšil jsem tam produktivitu devětanásobně a tím jsem jí umožnil, že 96% výroby šlo do exportu do celého světa. Sanace začala v roce 1975 a ta papírna dosud vyrábí a exportuje.

Která společnost byla pro vás největší výzvou a proč?

     Největší výzvou pro mě byla sanace firmy Aston Martin. Za jedno to byla tak světoznámá značka, za druhé jsem byl, jako ve většině mých sanací, nováčkem mezi uznávanými specialisty. Velikost chybného rozhodnutí nebo nedocílení nutných zákroků včas by mělo nepřeklenutelné následky.

Dělal jste někdy sanaci pro nějakou českou firmu?

     Bohužel mé publikace během mých studií (2000 - 2003), mé přednášky a několik málo kontaktů s českými podniky nikdy mi nedaly možnost tam uplatnit moje znalosti a zkušenosti.

Jaké jsou hlavni výhody Vaší hodnotové analýzy?

      Hlavní výhodou hodnotové analýzy jsou:

        a) že zlepšovací návrhy pocházejí od vlastních zaměstnanců, není to tedy kritika  zvenčí 

        b)účast v hodnotové analýze zvýší, aspoň u kádrů, uvědomění důležitosti   věnovat   pozornost  alternativám

        c) neodvratně vede k nákladovým úsporám o 5% a výše bez ovlivnění kvality a funkce výrobku nebo služby

Jak se Vám podařilo zajistit si angažovanost zaměstnanců ve Vámi sanovaných podnicích ?

      Na začátku těžko. Ale já mám heslo: člověk prohraje teprve, když se vzdá se pokoušet!

Narodil jste se mezi dvěma válkami, co by jste si z doby po 2.svetove válce rad přenesl do současnosti(co chybí z Vašeho pohledu dnešním lidem a podnikům)?

      Moje odpověď platí pouze pro západní kulturu. Evropani se málo naučili z těch posledních dvou světových válek a co je způsobilo. Teorie a praxe socialismu změnila svojí metodu a úspěšně z pozadí důsledně odbourává instituce, které přivedly zemím rozkvět a blahobyt. Ve školách ve Švýcarsku se vyučuje, že práce je nespravedlivý požadavek a v povinných jeslích se zavádí praktická sexuelní instrukce od 4 let. Podrývá se, případně se ničí, funkce rodiny, této základní buňky lidské společnosti. Ačkoliv odbory dosáhly zvýšení platu, zkrácení pracovní, doby, delší placené dovolené a jiné výhody, neexistuje prakticky loayalita zaměstnanců vůči podniku. Tvořit přidanou hodnotu není více žádoucí. Vlastní iniciativa, zodpovědnost, spořivost i pro zaměstnavatele, vzbuzuje pouze posměch. To jsou věci, které v porovnání s poměry po konci 2. světové války a hlavně před ní, podle mě dnes bohužel chybí.

Děkujeme Vám za rozhovor!